Ženy připravující se za brzkého rána na prodej zboží v místní tržnici
FOTO: shutterstock.com
neděle 19. února 2017, 14:00
Řadu lidí překvapí, že hlavním městem Vietnamské socialistické republiky není největší Ho Či Minovo město neboli Saigon, ale právě klidnější a na první pohled usedlejší Hanoj, severní brána do země. První informace o ní pocházejí již z 10. století. Od té doby několikrát změnila jméno, známá byla především jako Thang Long, město vzlétajícího draka. Hanojí (městem na vnitřní straně řeky) je až od roku 1831 a za jméno vděčí své poloze na jižním břehu Rudé řeky.
Letecký pohled na panorama Hanoje. Na snímku jezero Linh Dam.
FOTO: shutterstock.com
Stále tepající srdce
Centrem i srdcem města, které nikdy nepřestává bít, je původní kupecká Stará čtvrť. Více než třicet křivolakých uliček dodnes slouží obchodu. Kdysi byla každá z nich vyhrazena určitému cechu. Jeden krámek vedle druhého nabízel v podstatě totožné zboží a tomu odpovídalo i jméno ulic. Stále nesou názvy jako Vějířová, Květinová, Drůbeží nebo Uhelná, ale v obchodech v těsně přitulených domcích už najdete různorodé zboží.
Starou čtvrť Hanoje naplňuje snad nikdy neutichající ruch a mumraj.
FOTO: shutterstock.com
Kdo by si zde neužil nakupování dosytosti, může vyrazit do blízké tržnice Dong Xuang, kde vás osobitý asijský trh uchvátí doslova neomezenou nabídkou, neuvěřitelným mumrajem i omamnými vůněmi.
Kde jinde byste poznali místní zvyky a lidi lépe než na tržnici. Při návštěvě Hanoje to platí také a určitě si ji nenechte ujít.
FOTO: shutterstock.com
Magická želva přinesla štěstí
Nedaleko od Staré čtvrti leží nejznámější z mnoha jezer Hoan Kiem. Podle pověsti v něm v 15. století žila obří želva, která dala císaři Le Loiovi kouzelný meč. S jeho pomocí dokázal porazit Číňany a vyhnat je ze země. Po vítězné bitvě dostala meč želva zpátky a vrátila se s ním na dno jezera, kde údajně žije dodnes.
Po klenutém červeném mostu The Huc se z břehu jezera suchou nohou dostanete na ostrov s okouzlujícím chrámem Nefritové hory. Je to krásná oáza klidu v jinak rušném městě s nekončícími kolonami mopedů, kol i aut. Stojí za to, vyšetřit chvíli, v klidu se usadit a pozorovat magickou vodní hladinu.
Červený most vás zavede do oázy klidu uprostřed džungle velkoměsta.
FOTO: shutterstock.com
Druhou dominantu jezera, Želví věž – Thap Rua –, si vychutnejte v noci, kdy je nejkrásnější. Jako omamná bludička se rozzáří barevnými světly, která se odrážejí v jezeře a rozehrávají dechberoucí představení.
Želví věž, další z dominant jezera Hoan Kiem.
FOTO: shutterstock.com
Trocha francouzského šarmu
Druhé největší město Vietnamu je tak trochu jiné. Období francouzské vlády mu dalo v Asii neobvyklý koloniální šarm. Trochu té typické pomyslné ležérnosti si Hanoj na rozdíl třeba od již zmíněného Ho Či Minova města zachovala dodnes.
Francouzská čtvrť je už sice mírně omšelá, ale právě ta správná dávka patiny jí dodává na kráse. Široké bulváry lemované stromy i prolínání evropských a asijských motivů mají svůj nezaměnitelný půvab. Obdivuhodná je například katedrála sv. Josefa, která evropsky protáhlými okny a majestátním průčelím kontrastuje se všudypřítomnými pagodami a buddhistickými chrámy. Podobně okázalý je i Prezidentský palác, původní rezidence guvernéra Francouzské Indočíny.
Katedrála svatého Josefa inspirovaná Notre Dame je tak odlišná, že do Hanoje zkrátka nezapadá.
FOTO: shutterstock.com
To pravé Ho Či Minovo město
I když jméno prvního prezidenta Ho Či Mina nese jiné město, v Hanoji na nesmazatelné stopy dodnes uctívaného státníka narazíte na každém kroku. Největší je Ho Či Minovo mauzoleum s řadou památníků, pomníků a především místem jeho posledního odpočinku. Inspirací pro velkolepou stavbu ukrývající skleněný sarkofág s tělem bylo vystavení Lenina a Stalina v Sovětském svazu.
Ho Či Minovo mauzoleum je vysoké více než 20 metrů a široké více než 40 metrů. Jeho prostranství je využíváno k vojenským přehlídkám.
FOTO: shutterstock.com
Jen kousek dál v sousedství stojí pětipatrové Ho Či Minovo muzeum s tisícovkami obrazů a artefaktů. Stačí ujít pár kroků a ocitnete se ve zcela jiném světě, to když se vydáte nahlédnout do Ho Či Minova domu, ve kterém žil od roku 1958 do roku 1969. Stojí na pilíři, obklopený krásnou zahradou a dodnes je udržován v původním stavu.
Vše o Ho Či Minovi a vietnamské revoluci se zajisté dovíte v tomto ideologickém muzeu.
FOTO: shutterstock.com
Město pagod a chrámů
Centrem vzdělaností a písemnictví byl od 11. století Van Mieu (chrám Literatury) zasvěcený Konfuciovi. V této první vietnamské univerzitě se vzdělávali státní úředníci. I když jde o repliku, protože původní stavba byla při válečných bojích zničena, je nádhernou ukázkou tradiční vietnamské architektury. Má pět nádvoří a na třetím z nich 82 kamenných stél, které nesou velké kamenné želvy. Na stély byla tesána jména absolventů. Dnes se zde můžete v klidu posadit stranou ruchu města a udělat spoustu nádherných fotek.
Další z oáz klidu v Hanoji, kde lze zapomenout na čas.
FOTO: shutterstock.com
Mezi hanojskými pagodami hraje prim jedinečná Chua Mot Cot (pagoda na jednom sloupu). Nenechte se zklamat prvním dojmem, že je malá. Tento symbol Vietnamu původně postavil císař, který dlouho neměl dědice. Porodila mu ho až vesnická dívka, a protože chlapce viděl ve snu v lotosovém květu, postavil pagodu do rybníčku. Jako většina památek je to opět replika, protože originál vzal při bojích s Francouzi za své.
Nejznámější a nejmenší pagoda v Hanoji – Chua Mot Cot
FOTO: shutterstock.com
Divadlo plné vody
Co si nemůžete nechat ujít, je legendární Vodní loutkové divadlo. Toto prastaré umění má původ na zatopených rýžových polích, na kterých po pás ponoření vesničané pořádali představení. I dnešní herci se brodí ve vodě v nádržích a ovládají loutky, které váží až 5 kg, aby rozehráli pestrý rej draků a dalších postav v příbězích o obyčejných smrtelnících i o hrdinství za doprovodu tradičních hudebních nástrojů. Vietnamštině sice rozumět nebudete, ale zážitek pro všechny smysly je to dokonalý.
Příprava loutek pro Vodní loutkové divadlo.