Rožmberk je jednou z nemnoha památek, které jsou otevřeny i v zimě, sníh přidává objektu ponuře slavnostní půvab.
„Málo jest v Čechách hradů, kteří se Rožmberku krásnou svou polohou a starověkým rázem vyrovnají, jest tato kolébka rodu mocného, který po králi první místo v zemi míval, pravým obrazem staročeského mohutného hradu,“ píše Augustin Sedláček, přední náš hradolog.
Návštěvy i v zimě
„Turisté vyhledávají region celoročně, proto jim rádi vycházíme vstříc a už šestým rokem nabízíme v období od listopadu do března prohlídky okruhu Soukromé pokoje. Zimní prohlídky mají specifickou atmosféru, pokoje jsou temperovány a návštěvníci oceňují příjemnou a komorní náladu zimního hradu. Zážitek z návštěvy umocňuje také pohled z Anglické věže na zasněženou okolní krajinu. Není třeba čekat na jaro, na Rožmberk zveme návštěvníky už nyní,” informovala kastelánka Mgr. Andrea Čekanová.
S červenou růží
Na stříbrném poli červená růže se zaskvěla v erbu Voka, uváděného jako Woko v pergamenu krále Václava I. roku 1250. Rosenberg / Rožmberk znamená Růžový vrch.
Vítkovci se tu usadili za Přemyslovců, jejich moc brzy narůstala, začaly vády i se samotným panovníkem. Vok z Prčice, praotec Rožmberků, přestavěl nad vltavským údolím původní gotický hrad, aniž bylo v jeho úmyslu založit podhradí. Vzniklo samovolně, v ohybu řeky, nejprve tržiště, poté i obytné domy a hospodářství. Leželo na soumarské stezce, poloha byla velmi strategická.
S Rožmberky „válčil“ Přemysl Otakar II., jejich moc chtěl narušit postavením kláštera Zlatá Koruna, který vyrostl nedaleko Vyššího Brodu, na malém území se střetávaly také církevní autority.
Paní Perchta
Třebaže na počátku 14. století získal Vokův nástupce Jindřich Krumlov, Vítkovci si Rožmberk drželi a ve 30. letech vystavěli tzv. Dolní hrad, renesančně upravený v roce 1556. Horní hrad vyhořel roku 1522, zůstala z něj věž Jakobínka.
Na hradě vládli Rožmberkové, s několika přestávkami, do roku 1597. S opravou Horního hradu se začalo až v 19. století. Vzpomínkou na pány z Růže je Rožmberský pokoj v Dolním hradu, mezi obrazy najdete i proslulou Perchtu, provdanou za Hanuše z Lichtenštejna, rožmberskou Bílou paní, která je tahákem všech hradů Rožmberků. Je ochránkyně rožmberského rodu, občas je prý vidět na hradbách.
Krátce tu vládli Švamberkové, těm panství zabavili po Bílé hoře, v konfiskaci ho získal císařský generál Karel Bonaventura Buquoy, rod se tu udržel až do roku 1945.
Rožmberk nabízí ke zhlédnutí proslulou křižáckou galerii s křižáckými a rytířskými erby, předci Buquoyů, rod Longueval se vyznamenali jako křižáci při taženích do Svaté země. V objektu uvidíte i zbrojnici a další bohaté sbírky.
Za války tu sídlila nacistická organizace Svazu německých dívek, jedna z nich prý viděla Bílou paní, která na ni hrozila. Přes vyšetřování gestapem nebyl přízrak vypátrán.
Objekt své brány otvírá 5. ledna.