Jedno z nejvýše položených nádraží v České republice, v Moldavě (762 m. n. m.), koresponduje s dalšími objekty na česko-německé hranici. Bývalo krásné to nádraží vprostřed lesů, litinové zdobné sloupy na nástupišti podpírají tu dnešní nuzotu.

Před válkou zde přednostoval spisovatel Adolf Branald,napsal zde Valčík z Lohengrina, starší generace si spíše pamatuje Krále železnic. Nádraží je konečnou trati, která původně vedla do Saska, koleje ale končí pod viaduktem, kudy vede hranice mezi Českem a Německem.

V dobách prosperity, slovo, které tu na hranici už ani nepamatují, bylo nádraží obrovské, překladové. V květnu 1945 se tu řítily od Drážďan na Prahu Koněvovy tanky, monstra drtila železniční pražce, spouštěla se úzkým průsmykem Krušných hor do příznivějších rovin. Jako po válce to tu vypadá stále, ošuntělé, špinavé, jen asijští trhovci počítají eura od západních sousedů.

Sklářská osada

Trať původně vedla jen do Hrobu, na Moldavu ji prorazili v roce 1884, jedná se o takzvanou úvraťovou dráhu, kdy vlak překonává výškový rozdíl stoupáním na jednu a poté na druhou stranu. Při cestě z Lomu přes Hrob, kde se přepřahalo, pojedete přes dva nádherné viadukty a jedním tunelem.

Moldavu založili ve 13. století jako jednu z mnohých sklářských hutí v Krušnohoří, skláři se stěhovali z místa na místo, protože při výrobě spotřebovali obrovské množství dřeva.

Po žluté se dá jít na Bouřňák, horu posazenou nad Teplicemi. Hezká je to procházka, ke konci v tichu uslyšíte téměř podprahový svist vrtulí tří obřích větrných elektráren. Vrtulníků jsou hory zvláště na německé straně plné.

Jde zase jen o peníze...

Nejen kvůli nedostatku sněhu nejezdí na Bouřňák vleky. Majitel chaty se nedokáže dohodnout o výši pronájmu svahů, kdysi narvaný hotel zeje prázdnotou a vleky také.

Od chaty je nádherný výhled po lidské činnosti v Podkrušnohoří. Města, skrývkové lomy, elektrárny, výsypky. Mezi tím poházené jako šachové figury kužely Středohoří. Zbývají 4 kilometry sešupu do Hrobu.

Proč Hrob?

Cesta začíná strmě, pak se zvolňuje, jdete smíšeným lesem, sice bez výhledů, v naprostém tichu. Městu dal údajně název příkop či jáma. Jmenovalo se postupně Grab, Grap, Klostrgrab, Clostergrob, Hroby, Hrob.

Zaznamenáno bylo již 1282. Tehdy ho teplický klášter prodal cisterciákům z Oseka. Dolovat se tu začalo v15. století, město, chráněné spolu s ostatními krušnohorskými osadami nedalekým hradem Osek, leželo na stezce z Halle do Prahy. Další hrad je v Krupce.

Úvraťová trat vede z Mostu na Moldavu, na 15 kilometrech má převýšení asi 400 metrů. Vlaky jezdí sporadicky, o víkendu, první jízda se plánuje na 7. února.

Krušné hory byly jedněmi z nejobývanějších horstev na světě. To se změnilo se zavíráním dolů, těžba se přestávala vyplácet, přechodem na řemesla lidé chudli, poslední ránu dostaly odsunem Němců. Čechů tu bylo pomálu. Nyní jsou ponejvíce využívány rekreačně.