Panovník byl Valdštejnovi ekonomicky zavázán, vévoda financoval císařská vojska. Po Albrechtově smrti dalFerdinand II. Štýrský sloužit za zavražděného na 3000 mší.

Valdštejna zavraždili v chebském Pachelbelovském domě, kde najdete rozsáhlou expozici vztahující se k Valdštejnovi. Vévoda je stále populární, historici se přou, zda byl zrádce, nebo oběť spiknutí.

Hrad měl namále

Na jednom z našich hradních skvostů – Seebergu neboliOstrohu u Františkových Lázní otevřeli na místě bývalé restaurace expozici Smrt Valdštejna, historie jedné krvavé vraždy.

Jsou tu reprodukce osob oné dob, kdy Evropou zmítala třicetiletá válka, faksimilie dokumentů, vyobrazení Valdštejnovy smrti a její figurální ztvárnění. Tři vymydlení playboyové zabíjejí lázeňského šviháka, prý jiné figury nebyly k dispozici. Působí to dost komicky.

Málem se nezachoval

Seeberg, románsko-gotický hrad, s dostavěným renesančním křídlem je poněkud opomíjenou památkou, která si to nezaslouží. Postavili ho jako opěrný bod při německé kolonizaci Chebska, poté přešel jako zástava naJana Lucemburského, pak na české království.

Lucemburk slíbil podpořit Ludvíka Bavorského při kandidatuře na císaře. Nějakou dobu byl v držení Šliků, ti do něj neinvestovali. Nejhorší chvíle zažil za třicetileté války, Švédové ho vydrancovali a vypálili. Poté byl částečně obýván, ale majitelé neměli prostředky na údržbu.

V letech 1905-1915 na něm za pomocí Chebu provedl úpravy J. Pröckl, to ho zachránilo před zkázou. Po letech silného chátrání opět září jeho bílé stěny proložené černým hrázděním, obnovenou branou, novými střechami. Z trosek, které hostily i pionýry, se vyloupl klenot. Od války hrad téměř systematicky pustl. Nebýt Městského muzea ve Františkových Lázních, které se dalo v 70. letech minulého století do záchrany, zbylo by na ostrohu nad Slatinným potokem asi jen pár šutrů. Hrad otevřeli v roce 1990.

Goethe a kat

Protože hrad byl zcela vybydlen, museli ho zaplnit mobiliářem. Expozice se povedly, jsou přehledné: putování  interiéry 19. století od empíru až po chippendale, výstava skla a porcelánu, černá kuchyně, Goethe a jeho lásky a připomínka chebského kata Karla Hussa.

Popravčí byl velmi vzdělaný muž, založil první muzeum u nás, sbíral mince, minerály, přírodniny, psal chebskou kroniku. Kníže Metternich ho ustanovil kustodem sbírek na Kynžvartu. Goethe se s Hussem přátelil. Informace o jeho řemesle jsou zmíněny okrajově, důraz je kladen na jeho vzdělání. Pseudomučírna i s popravou jsou v expozici o právu útrpném ve sklepení. 

Předhradí je k objektu přeneseno – věžová sýpka i kůlna. 

Kolem hradu vede naučná stezka, z můstku nad potokem je velmi pěkný pohled, taktéž od bývalého mlýna. Co je minusem, množství chyb na doprovodných textech, nejhorší na nádvoří  - pár strojopisných stránek, zřejmě letitých, opravit je by nebylo nic pracného.