S OVýTem NEJEN ZA TRPASLÍKY DO WROCLAWI
VZHLEDEM K NOVÝM JÍZDNÍM ŘÁDŮM, VE KTERÝCH UŽ NEBUDE JEZDIT RYCHLÍK DRESDEN-WROCLAW,
JEDNÁ SE O POSLEDNÍ PŘÍLEŽITOST JAK SE RELATIVNĚ LEVNĚ PODÍVAT DO WROCLAWI!
JEDNÁ SE O POSLEDNÍ PŘÍLEŽITOST JAK SE RELATIVNĚ LEVNĚ PODÍVAT DO WROCLAWI!
TERMÍN: sobota 22.listopadu 2014
NEJPRVE JE DOBRÉ PŘEČÍST SI ČLÁNEK Z MLADÉ FRONTY DNES:
Program akce: prohlídka čtvrtého největšího města Polska (bazilika sv.Alžběty, radnice, Stará burza, Vratislavská univerzita, Tumský ostrov, katedrála sv.Jana Křtitele atd.) s doplňkovým programem po stopách trpaslíků (viz odkaz).,
Délka pěší trasy: 7 km
Obtížnost akce: 1
(stupnice obtížnosti: 1 - lehká, vhodná i pro děti., 2 - středně těžká, malé převýšení, ale možná větší délka, 3 - náročná, zejména stoupáním, příp. délkou., 4 - těžká, především vícedenní akce s batohem na zádech, 5 - nejnáročnější, těžké přechody vysokých pohoří i s postupy pomocí lezeckých pomůcek)
Odjezd z České Lípy: od KD Crystal v Parku gen.Heliodora Píky v 6.45 hodin, přejezd mikrobusem do Žitavy a odtud vlakem přes Görlitz do Wroclawi (příjezd v 11.37 hodin).
předpokládaný návrat do České Lípy ve 23.00 hodin (odjezd z Wroclawi v 18.31 hodin).
Sraz účastníků: před KD Crystal v České Lípě v 7.00 hodin (cesta přes Nový Bor).
Jízdné: dle počtu účastníků 65.- až 95.-Kč za LIBNET+, 50.-Kč za cestu do Žitavy a zpět a cca 35.-.PZL za doplatkovou jízdenku do Wroclawi.
Akce se neuskuteční v případě nepříznivého počasí (velký déšť, silný mráz apod.)
Vzhledem k nákupu předpokládaného druhu jízdenek, prosím, máte-li o akci zájem, dejte vědět předem! Děkuji!
Odkazy: A TO SI MUSÍŠ PŘEČÍST!
http:cestovani.idnes.cz/trpaslici-v-polske-vratislavi-wroclav-dye-/kolem-sveta.aspx?c=A140903_135427_kolem-sveta_skr
www.cestujemesdetmi.cz/?p=61514, https://cestovani.lidovky.cz/kde-davat-pozor-pod-nohy-v-trpaslici-vratislavi-ft0-/aktuality.aspx?c=A130810_155605_aktuality_pef
Předpověď počasí pro navštívenou oblast:
www.wetteronline.de/wetter/wroclaw
<div .="" 3a="" 3d1="" a="" ba="" back.="" by="" byl="" byla="" cash="" ce="" chcete-li="" danou="" dispozici="" dostatek="" e="" https:="" informace="" je="" k="" lem="" m="" mcafee="" mcballoonconfig="{" mclinkinfo="{" my="" n="" n.="" na="" nalezeny="" nce="" nebo="" nebyl="" nebyly="" no="" o="" odkaz="" ohodnocen.="" pip="false&premium=false&client_uid=2601666244&client_ver=3.7.1.143&client_type=IEPlugin&suite=false&aff_id=739&locale=cs_CZ&ui=1&os_ver=6.1.1.0" ,"domain_specifier":"","cclist":"{}","displayurl":"http:="" www.wetteronline.de="" wetter="" wroclaw&h="paqemm..."}""" postupujte="" pro="" rizika="" rizika.="" s="" secure="" sites="" skat="" st="" t="" te="" tento="" to="" vu="" www.siteadvisor.com="" zet="">
www.wetteronline.de/wetter/wroclaw
<div .="" 3a="" 3d1="" a="" ba="" back.="" by="" byl="" byla="" cash="" ce="" chcete-li="" danou="" dispozici="" dostatek="" e="" https:="" informace="" je="" k="" lem="" m="" mcafee="" mcballoonconfig="{" mclinkinfo="{" my="" n="" n.="" na="" nalezeny="" nce="" nebo="" nebyl="" nebyly="" no="" o="" odkaz="" ohodnocen.="" pip="false&premium=false&client_uid=2601666244&client_ver=3.7.1.143&client_type=IEPlugin&suite=false&aff_id=739&locale=cs_CZ&ui=1&os_ver=6.1.1.0" ,"domain_specifier":"","cclist":"{}","displayurl":"http:="" www.wetteronline.de="" wetter="" wroclaw&h="paqemm..."}""" postupujte="" pro="" rizika="" rizika.="" s="" secure="" sites="" skat="" st="" t="" te="" tento="" to="" vu="" www.siteadvisor.com="" zet="">
Sotva lze začít prohlídku města jinde než od hlavního nádraží. To sice vypadá o trochu lépe než v květnových dnech roku pětačtyřicátého, kdy dva dny před koncem války kapitulovala Hitlerova „Festung Breslau“, ale totální výměna kolejišť, oprava střechy, peronů a podchodů dělá dojem úplného nového zrodu. Však také dostat se z nádraží do města a zpět téměř vyžaduje družicový navigační systém. Mezi nádražím a památkově chráněným historickým centrem, doposud obkrouženým vodními příkopy, je pás velkoměstské zástavby z přelomu 19. a 20. století, který nezapře tehdejší náležitost města a Dolního Slezska k Říši. Stačí jít pár set metrů ulicí Świdnickou proti toku času, přejít vodní příkop Fosa Miejska a jsme ve Starém Městě. Předzvěstí severské cihlové gotiky je „fungl nový starobylý“ kostel Božího těla, vlastně jeho téměř replika po zničení za bojů v roce 1945. Nedaleká Opera dobře připomene Brňanům jejich Mahenovo divadlo. Slavné časy 400leté příslušnosti města a kraje k zemím Koruny české symbolizuje kostel sv. Stanislawa, Waclawa a Doroty – patronů Poláků, Čechů a Němců, tehdy společně žijících ve městě, druhém po Praze v Koruně. Gotický vnějšek a barokní interiér jsou obdobou metamorfózy Čech od doby zakladatele Karla IV. po dobu pobělohorskou. Je třeba podejít ulici Kazimíra Velikého, vinoucí se obloukem v místě zasypaného vodního příkopu a opevnění ze starší fáze vývoje sídla, a před námi je to pravé Staré Město.
Na hlavní náměstí neomylně vede pravoúhlá uliční síť z doby nové lokace města po tatarském vpádu roku 1241. Tehdy město s biskupstvím, založeným již roku 1000, obyvatelé vypálili, aby kořistí nelákalo asijské nájezdníky. Pár kroků dále je již Rynek – hlavní prostor středověkého města s výstavnými mnohopatrovými štítovými domy po čtvercovém obvodu a blokem řemeslnických domů a pověstné radnice uprostřed. Výstavnou goticko-renesanční radnici sotva kdo nechá bez povšimnutí, zvláště když kromě bohatých cihlových fasád a četných věžiček se honosí ještě staršími hodinami (z roku 1368) než Staroměstská radnice v Praze. Ovšem zdejší orloj z roku 1580 na východní straně radnice je mnohem menší a mladší než pražský. Z Rynku se nabízejí výhledy na nedaleký Solný trh – menší, ale podobně výstavné náměstí, dnes proslulé nabídkou četných květinářství –, ale také na mohutné a nepřehlédnutelné gotické kostely. V rohu Rynku stojící kostel sv. Alžběty se honosí podivnou renesanční helmicí na gotické hranolové věži. Dříve 126 m vysoká špice spadla při zemětřesení v roce 1529 na nedaleký dům, kde zabila jen černého kocoura, což vyvolalo rozdílné interpretace mezi znesvářenými katolíky a luterány, právě novými držiteli stavby. Ostatně za socialismu kostel opakovaně vyhořel, podle nepotvrzených pověstí za neštěstími stály církvi nepřející síly.
Na druhou stranu od Rynku za blokem domů se zvedá katolická katedrála sv. Magdalény z režného cihlového zdiva, v letech 1325-1945 hlavní kostel evangelíků ve Vratislavi. Přes důležitou duchovní roli stále v současnosti čeká na opravu válečných škod. Provizorně zastřešené dvojvěží je tak mementem hrozných válečných událostí. Tato část města byla značně poškozena jako spojeneckým bombardováním, tak pouličními boji zdejší 8. armády Wehrmachtu (původně jádrem útoku na Polsko v roce 1939) s Rudou armádou. Před prohlášením města za „nedobytnou pevnost“ samotným führerem v srpnu 1944 se ve Vratislavi tísnilo kolem milionu lidí, z toho 700 tisíc vlastních obyvatel a cca 300 tisíc uprchlíků z východu. Těsně před začátkem obléhání města Rudou armádou bylo tři čtvrtě milionu obyvatel evakuováno. Ztráty na životech však i tak byly značné a po pokapitulačním exodu zde zůstalo jen pár tisícovek lidí. Volné prostory a docela nevzhledné činžáky jsou dodnes neradostným dědictvím války.
Podél nedalekého břehu Horní Odry (Odra Górna), jež se zde větví do řady ramen mezi četnými ostrovy, se do délky 170 m roztáhla budova Wroclavské univerzity, původně jezuitské koleje Collegium Maximum. Transformace na vysokou školu nazvanou Academia Leopoldina proběhla na pokyn císaře Leopolda I. Habsburského zakladatelskou Zlatou bulou roku 1702, ovšem stavební práce na přestavbě se rozběhly až po získání sousedících pozemků v roce 1728. Dobytí Slezska Prusy v roce 1741 znamenalo konec výstavby. Nedokončenou stavbu, zjevně nesoucí vlivy českého baroka, zdobí mohutná Matematická věž a zejména nádherně zdobené sály Aula Leopoldina a Oratorium Marianum, jež zázrakem přečkaly jinak těžké poškození budovy za války. Od univerzity je to již jen skok na oderské ostrovy, na kterých původně město vzniklo, ale v průběhu dějin se staly spíše sídlem duchovní, nežli světské moci. Koncentrace výstavných kostelů je nepřehlédnutelná, zvláště když jsou po odstranění válečných škod opatřeny špičatými zakončeními vysokých věží. Písečný ostrov (Wyspa Piaskowa) nese kostel Požehnané Panny Marie na Písku (tomu špice na věži zatím chybí) a pravoslavný kostel sv. Cyrila, Metoděje a Anny. Protilehlý Ostrów Tumski už ostrovem vlastně není, z původního ramena Odry zbylo jen jezírko v sousedící botanické zahradě. Zato kostel Svatého Kříže a katedrála sv. Jana Křtitele tvoří nezapomenutelné panorama na severním okraji Starého Města.
Únavu z prohlídky „starého kamení“, zde spíše cihel, lze odhodit v pozoruhodnostech nové doby. Podivná okrouhlá stavba s korunou z věžiček ukrývá Panoramu Raclawickou, nástěnnou malbu z roku 1894 o rozměrech 120 na 15 metrů. Připomíná slavné (a jediné) vítězství polských povstalců nad Rusy v roce 1794. Toto vítězství pod velením Tadeusze Kościuszka na dlouhá léta živilo naději národa, že polský stát se opět stane skutečností. Panorama původně stála ve Lvově, tehdy v rakouské Haliči. Na nové místo byla přestěhována v roce 1965 darem tehdejšího SSSR. Okružní sugestivní a realistický obraz je v popředí doplněn replikami výzbroje, výstroje, keři, ploty, půdou, což celému souboru dodává třírozměrný vjem. Za Starou Odrou, dalším říčním ramenem, se nachází zelené srdce Wroclawi s rozlehlými parky a zoologickou zahradou. Uprostřed zeleně se zvedá unikátní výtvor architektonické moderny Hala století (Hala Stulecia). Ohromná betonová kopulovitá stavba z roku 1913, postavená jako součást dlouho plánovaného městského výstaviště, byla dokončena ke stému výročí vítězství nad Napoleonem u Lipska. Městská rada tehdy hledala způsob, jak dohnat opožďování Vratislavi za ostatními říšskými městy a vypsala architektonickou soutěž. Tu obeslalo celkem 43 projektů, z nichž ovšem žádný nebyl vybrán k realizaci. Místní mladý architekt, mj. zaměstnanec městské administrativy Max Berg, se inspiroval klady všech přihlášených projektů a zcela nekonvenčním způsobem je zušlechtil v nezvyklé stavbě, jejíž realizace mu pak byla „potichu“ přiklepnuta. Kopule 42 m vysoká o průměru 65 metrů (celá stavba má průměr 130 m) budila podezření statiků již během výstavby a teprve odborníci z Berlína sice neochotně, ale přece jen dali souhlas k realizaci. Stavební dělníci se však zdráhali sundat bednění po zatuhnutí betonu. Teprve za příslib tučné odměny se jeden z nich k tomu na počátku odhodlal, a ejhle, klenba vydržela a přežila i všechny válečné události. Dodnes jsou patrny otisky prken dřevěného bednění surového neomítnutého betonu. Od roku 2006 je hala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
I okolí haly zaplňují stavby z litého betonu, ať již Pavilón čtyř kleneb z let 1912-13, či 140dílná sloupová kolonáda (1913). Betonu prostě Vratislav přála. Ve válečných letech byly vybudovány na pomezí historického centra tzv. bunkry – protiletecké kryty, dva oválné, dva hranaté, vypadající jako vysoké bastiony s průduchy místo oken. Měly spíše morální význam pro obyvatele sužované spojeneckými nálety, než praktický účinek. Kapacita každého z nich čítala několik málo stovek lidí, což pro bombardované velkoměsto bylo zoufale málo. Jeden z bunkrů dnes slouží jako Muzeum moderního umění. Ostatní teprve čekají na své štěstí.
Cestou k západnímu okraji města si nelze nevšimnout místního mrakodrapu Sky Tower s výškou 215 m a památníku bývalé německé lokomotivky. Z nebe po segmentu kolejí téměř svisle do země sjíždí rezivějící originální parní lokomotiva. Zanedlouho kolem ní budou proudit obdivovatelé chrámu nejnovější doby – Městského fotbalového stadionu týmu Śląsk Wroclaw (momentálně druhý v polské lize). Wroclaw bude v létě hostit jednu ze skupin evropského šampionátu a město se rozhodlo hluboce sáhnout do pokladny. Za čtyři uplynulé roky zde nákladem kolem 900 milionů zlotých (1 zlotý je cca 6 korun českých) vyrostl svatostánek fotbalu pro 42 000 sedících diváků. To nejnovější a technicky nejpokrokovější bylo zakomponováno do stavby neustále kontrolované a prověřované zástupci FIFA. Teď probíhají už jen dokončovací práce na okolí. V provozu je nedaleký dálniční obchvat města, nová trať tramvaje (jezdí tu supermoderní modré české tramvaje z plzeňské škodovky). Rychlé spojení s centrem a nádražím zajišťuje rychlodráha (cesta od nádraží potrvá 15 minut). Mohutný multifukční dopravní uzel propojuje všechny uvedené typy transportu. Poloprůhledný plášť oválné arény je tvořen textilií propouštějící svěží vzduchu do fotbalového kotle, ale také umožňující výhled na vzdálenou Śležu pozorně sledující aktuální dění na březích Odry.
Na hlavní náměstí neomylně vede pravoúhlá uliční síť z doby nové lokace města po tatarském vpádu roku 1241. Tehdy město s biskupstvím, založeným již roku 1000, obyvatelé vypálili, aby kořistí nelákalo asijské nájezdníky. Pár kroků dále je již Rynek – hlavní prostor středověkého města s výstavnými mnohopatrovými štítovými domy po čtvercovém obvodu a blokem řemeslnických domů a pověstné radnice uprostřed. Výstavnou goticko-renesanční radnici sotva kdo nechá bez povšimnutí, zvláště když kromě bohatých cihlových fasád a četných věžiček se honosí ještě staršími hodinami (z roku 1368) než Staroměstská radnice v Praze. Ovšem zdejší orloj z roku 1580 na východní straně radnice je mnohem menší a mladší než pražský. Z Rynku se nabízejí výhledy na nedaleký Solný trh – menší, ale podobně výstavné náměstí, dnes proslulé nabídkou četných květinářství –, ale také na mohutné a nepřehlédnutelné gotické kostely. V rohu Rynku stojící kostel sv. Alžběty se honosí podivnou renesanční helmicí na gotické hranolové věži. Dříve 126 m vysoká špice spadla při zemětřesení v roce 1529 na nedaleký dům, kde zabila jen černého kocoura, což vyvolalo rozdílné interpretace mezi znesvářenými katolíky a luterány, právě novými držiteli stavby. Ostatně za socialismu kostel opakovaně vyhořel, podle nepotvrzených pověstí za neštěstími stály církvi nepřející síly.
Na druhou stranu od Rynku za blokem domů se zvedá katolická katedrála sv. Magdalény z režného cihlového zdiva, v letech 1325-1945 hlavní kostel evangelíků ve Vratislavi. Přes důležitou duchovní roli stále v současnosti čeká na opravu válečných škod. Provizorně zastřešené dvojvěží je tak mementem hrozných válečných událostí. Tato část města byla značně poškozena jako spojeneckým bombardováním, tak pouličními boji zdejší 8. armády Wehrmachtu (původně jádrem útoku na Polsko v roce 1939) s Rudou armádou. Před prohlášením města za „nedobytnou pevnost“ samotným führerem v srpnu 1944 se ve Vratislavi tísnilo kolem milionu lidí, z toho 700 tisíc vlastních obyvatel a cca 300 tisíc uprchlíků z východu. Těsně před začátkem obléhání města Rudou armádou bylo tři čtvrtě milionu obyvatel evakuováno. Ztráty na životech však i tak byly značné a po pokapitulačním exodu zde zůstalo jen pár tisícovek lidí. Volné prostory a docela nevzhledné činžáky jsou dodnes neradostným dědictvím války.
Podél nedalekého břehu Horní Odry (Odra Górna), jež se zde větví do řady ramen mezi četnými ostrovy, se do délky 170 m roztáhla budova Wroclavské univerzity, původně jezuitské koleje Collegium Maximum. Transformace na vysokou školu nazvanou Academia Leopoldina proběhla na pokyn císaře Leopolda I. Habsburského zakladatelskou Zlatou bulou roku 1702, ovšem stavební práce na přestavbě se rozběhly až po získání sousedících pozemků v roce 1728. Dobytí Slezska Prusy v roce 1741 znamenalo konec výstavby. Nedokončenou stavbu, zjevně nesoucí vlivy českého baroka, zdobí mohutná Matematická věž a zejména nádherně zdobené sály Aula Leopoldina a Oratorium Marianum, jež zázrakem přečkaly jinak těžké poškození budovy za války. Od univerzity je to již jen skok na oderské ostrovy, na kterých původně město vzniklo, ale v průběhu dějin se staly spíše sídlem duchovní, nežli světské moci. Koncentrace výstavných kostelů je nepřehlédnutelná, zvláště když jsou po odstranění válečných škod opatřeny špičatými zakončeními vysokých věží. Písečný ostrov (Wyspa Piaskowa) nese kostel Požehnané Panny Marie na Písku (tomu špice na věži zatím chybí) a pravoslavný kostel sv. Cyrila, Metoděje a Anny. Protilehlý Ostrów Tumski už ostrovem vlastně není, z původního ramena Odry zbylo jen jezírko v sousedící botanické zahradě. Zato kostel Svatého Kříže a katedrála sv. Jana Křtitele tvoří nezapomenutelné panorama na severním okraji Starého Města.
Únavu z prohlídky „starého kamení“, zde spíše cihel, lze odhodit v pozoruhodnostech nové doby. Podivná okrouhlá stavba s korunou z věžiček ukrývá Panoramu Raclawickou, nástěnnou malbu z roku 1894 o rozměrech 120 na 15 metrů. Připomíná slavné (a jediné) vítězství polských povstalců nad Rusy v roce 1794. Toto vítězství pod velením Tadeusze Kościuszka na dlouhá léta živilo naději národa, že polský stát se opět stane skutečností. Panorama původně stála ve Lvově, tehdy v rakouské Haliči. Na nové místo byla přestěhována v roce 1965 darem tehdejšího SSSR. Okružní sugestivní a realistický obraz je v popředí doplněn replikami výzbroje, výstroje, keři, ploty, půdou, což celému souboru dodává třírozměrný vjem. Za Starou Odrou, dalším říčním ramenem, se nachází zelené srdce Wroclawi s rozlehlými parky a zoologickou zahradou. Uprostřed zeleně se zvedá unikátní výtvor architektonické moderny Hala století (Hala Stulecia). Ohromná betonová kopulovitá stavba z roku 1913, postavená jako součást dlouho plánovaného městského výstaviště, byla dokončena ke stému výročí vítězství nad Napoleonem u Lipska. Městská rada tehdy hledala způsob, jak dohnat opožďování Vratislavi za ostatními říšskými městy a vypsala architektonickou soutěž. Tu obeslalo celkem 43 projektů, z nichž ovšem žádný nebyl vybrán k realizaci. Místní mladý architekt, mj. zaměstnanec městské administrativy Max Berg, se inspiroval klady všech přihlášených projektů a zcela nekonvenčním způsobem je zušlechtil v nezvyklé stavbě, jejíž realizace mu pak byla „potichu“ přiklepnuta. Kopule 42 m vysoká o průměru 65 metrů (celá stavba má průměr 130 m) budila podezření statiků již během výstavby a teprve odborníci z Berlína sice neochotně, ale přece jen dali souhlas k realizaci. Stavební dělníci se však zdráhali sundat bednění po zatuhnutí betonu. Teprve za příslib tučné odměny se jeden z nich k tomu na počátku odhodlal, a ejhle, klenba vydržela a přežila i všechny válečné události. Dodnes jsou patrny otisky prken dřevěného bednění surového neomítnutého betonu. Od roku 2006 je hala zapsána do seznamu světového dědictví UNESCO.
I okolí haly zaplňují stavby z litého betonu, ať již Pavilón čtyř kleneb z let 1912-13, či 140dílná sloupová kolonáda (1913). Betonu prostě Vratislav přála. Ve válečných letech byly vybudovány na pomezí historického centra tzv. bunkry – protiletecké kryty, dva oválné, dva hranaté, vypadající jako vysoké bastiony s průduchy místo oken. Měly spíše morální význam pro obyvatele sužované spojeneckými nálety, než praktický účinek. Kapacita každého z nich čítala několik málo stovek lidí, což pro bombardované velkoměsto bylo zoufale málo. Jeden z bunkrů dnes slouží jako Muzeum moderního umění. Ostatní teprve čekají na své štěstí.
Cestou k západnímu okraji města si nelze nevšimnout místního mrakodrapu Sky Tower s výškou 215 m a památníku bývalé německé lokomotivky. Z nebe po segmentu kolejí téměř svisle do země sjíždí rezivějící originální parní lokomotiva. Zanedlouho kolem ní budou proudit obdivovatelé chrámu nejnovější doby – Městského fotbalového stadionu týmu Śląsk Wroclaw (momentálně druhý v polské lize). Wroclaw bude v létě hostit jednu ze skupin evropského šampionátu a město se rozhodlo hluboce sáhnout do pokladny. Za čtyři uplynulé roky zde nákladem kolem 900 milionů zlotých (1 zlotý je cca 6 korun českých) vyrostl svatostánek fotbalu pro 42 000 sedících diváků. To nejnovější a technicky nejpokrokovější bylo zakomponováno do stavby neustále kontrolované a prověřované zástupci FIFA. Teď probíhají už jen dokončovací práce na okolí. V provozu je nedaleký dálniční obchvat města, nová trať tramvaje (jezdí tu supermoderní modré české tramvaje z plzeňské škodovky). Rychlé spojení s centrem a nádražím zajišťuje rychlodráha (cesta od nádraží potrvá 15 minut). Mohutný multifukční dopravní uzel propojuje všechny uvedené typy transportu. Poloprůhledný plášť oválné arény je tvořen textilií propouštějící svěží vzduchu do fotbalového kotle, ale také umožňující výhled na vzdálenou Śležu pozorně sledující aktuální dění na březích Odry.